Pardon lidi, ale jelikož byl včera Štědrý den tak jsem měla dost na směch. Musela jsem mamce pomáhat s večeří a ještě zabalit na poslední chvíli nějaké ty dárky. Večer tu možná bude další díl ;-)
S Marky jsme se an sebe dívaly. Pořád jsme to nechápaly. Učitelka posadila nového žáka před nás. Otočil se a chtěl se představit. Nestačil říct ani ahoj a už jsem mu odpověděla:
On: Ahoj já jse..
Já: Ahoj Dane.
On: Počkej odkud víš jak se jmenuju???
Já: Vím to.
Řekla jsem a usmála se na něj. Učitelka ho okřikla ať se otočí zpátky dopředu. Tentokrát jsem se rozhodla neprobudit se(pokud jsem tedy snila). O přestávce jsem mu poklepala na rameno a řekla.
Já: Jsem Marika. A tohle je moje nejkámoška Marky.
On: Těší mě, ale odkud víš mé jméno?! Nepotkali jsme se někde už?
Já: No to já nevím.
Šibalsky jsem se usmála a on se otočil.

takže všichni tři nic nechápou. no tak snad to brzy rozmotáš, začíná to být pořád divnější a divněší...

taky jsem balila dárek pro mamku na poslední chvíli, počkala jsem, až půjde s odpadkama