Přišlo mi to celé divné.
S nikým nekomunikoval, když ho učitelka vyvolala tak mlčel. Jenom tupě zíral před sebe. O velké přestávce chodí hrát ping-pong a tak jsem se rozhodla, že zjistím co se stalo:
Já: Ahoj Dane.
On: ....
Já: Co se děje? Většinou se takhle nechováš.
On: Ty nevíš jak se většinou chovám.
Já: Ale vždyť všechny zdravíš. Nebo spíš zdravil co se teď stalo?
On: .... Odstrčil mě a hrál dál.
Po celou dobu co byl ve škole se vůbec neusmál ani se svým kámošem nekomunikoval. Byla jsem sice jenom jeho spolužačka možná i jeho kamarádka, ale věděla jsem, že se něco stalo. Souviselo to buď s Prahou, kde dřív bydlel nebo s rodinou. Pak jsem si vzpomněla na někoho kdo by o něm mohl vědět víc. Zanjí se už od školky. Chodili spolu pět let do školy na vesnici, kde byl jenom první stupeň. A pak se Dan odstěhoval do Prahy. A já jsem věděla přesně, kde toho člověka hledat..

OMG už jsi to udělala zase! OKAMŽITĚ. PŘIDEJ. DALŠÍ. DÍL! onegaaaai