Šly jsme s Andy dovnitř.
Všude byla tma. Svítil jen malý pruh a to od dveří. Najednou se dveře zaklaply. Světlo se rozsvítilo a my se lekly. Všude byly rozházené věci. Nikde v pokoji nebylo místo, kde by byl vidět koberec. Vypadalo to tma jako na smětišti. Světlo opět zhaslo. Někdo mě chytil za ramena a násilím mě přinutil, abych si sedla. To samé udělal i Andy, protože kladla odpor. Když se znovu rozsvítilo světlo uviděly jsme Dana. Oči měl vyvalené, vlasy rozcuchané a vypadal jako poustevník. A pak jsem si uvědomila co chce udělat. Matěj mi přece říkal na chatu, že je jeho mamka měla černé vlasy. A já i Andy jsme je měly. Obě jsme byly v šoku. Vůbec jsme nevěděly co máme dělat. Pak mě něco napadlo:
Já: Dane? Proč to děláš?
Dan: Protože chci.
Já: A má to něco společného s..
Dan: Neříkej to!!
Já: Dobře, jen se uklidni.
Dan: Já se nechci uklidnit!!!
Nechala jsem ho radši být. Bůh ví co se mu v hlavně mohlo honit za myšlenky.
