Já: Teď se uvidí.
Po pár minutách přišla naše třídní učitelka. Sama. Doufala jsem, že toto je vážně realita. Věřila jsem v to. Začala povídat o nových předmětech a jak bude 7.třída probíhat. Tuto už jsem slyšela nejmíň potřetí. Už mě to nebavilo. Najednou se otevřely dveře a v nich stál Dan. Neměl černé vlasy a hnědé oči. Měl tmavě hnědé vlasy a modré oči. Nechápala jsem to. Možná to byla vážně realita a předtím to byl jenom sen. Koukla jsem na Marky.
Marky: Ta tady je ten tvůj černovlasej kluk.
Já: Ale on měl vážně černý vlasy. A jmenuje se Dan. A sedne s přímo před tebe.
Mary obrátila oči v sloup. Ale když si nakonec před ní sedl. Podívala jsem se na ní svým pohledem, který měl říct tak to vidíš. Otočil se k nám a představil se.
On: Ahoj jsem Honza.
