Teta se na dort dívala, jako se pes dívá na kus slaniny.
Z jejího pohledu jsem vyčetla, že si myslí to co já. ,,Ten dort je škoda sníst.'' Nakonec rozhodla, že dort si dáme až na závěr oslavy. Teď měly přijít na řadu dárky. Vždy se u nás začínalo od nejmladších členů rodiny. Začala tedy moje sedmiletá sestřička Lucka. Lucinka podala tetě dárek a ta ho pečlivě rozbalovala. Když ho konečně rozbalila, uviděla keramický hrnek s koněm. Lucinka se na tetu culila jako měsíček na hnoji. Teta ji pohladila po vlasech a poděkovala za krásný dárek.
Teď jsem byla na řadě já. Podala jsem ji zabalený dárek. Otevřela ho a vykoukla na ní sada na upravování vlasů, včetně fénu a natáček. Teta mi poděkovala a nyní přišla řada na strejdu.
Strejda: ,,Počkej chvíli, přinesu to.''
Teta: ,,Hm. Co to asi může být? Asi nějaký velký dárek, který nemohl přinést rovnou.''
Já jsem se chvíli culila, ale nemohla jsem přestat. Vždycky, když mi někdo svěřil tajemství s dárkem pro někoho, tak jsem se v jeho přítomnosti culila. Možná to bylo tím tešením se na to, co bude teta říkat, až to uvídí, ale možná to bylo i něčím jiným.
Strejda za chvíli přivedl Marušku. Teta otevřela pusu dokořán. Nemohla přestat na Marušku zírat. nemohla nalézt slova:
,,Vážně? To je pro mě?'' Strejda přikývl a teta se k němu vrhla a dala mu velkou pusu.
Já: ,,Teto, nemohla jsem ti to říct, ale přihlásila jsem se s Maruškou na soutěž. Na drezuru a dostihy.''
Teta: ,,Tak to je skvělé.''
Já: ,,Můžeme začít trénovat hned zítra?''
Teta: ,,No samosebou.''
Usmála jsem se a tetu objala.
Tak buď jsem slepá, nebo tam vážně žádný chyby nejsou. A dokonce je ten díl poměrně dlouhej. Gratuluju
Snad budou i příští díly takový