Najednou Maruška prudce zastavila a vzepřela se.
Já jsem spadla dolů. Maruška se strašně lekla, otočila se a odsválala pryč. Nejdřív jsem nechápala co se stalo, ale pak jsem to uviděla. V trávě se plazila zmije. Věděla jsem, že zmije obecná je jediným jedovatým hadem v České republice.
K smrti jsem se hadů bála, protože když jsem byla malá, tak se mi stalo to samé. Spadla jsem s koně kvůli hadovi, a ten had mě kousl. Obávala jsem se, že budu mít další hadí kosnutí. Had se ke mě pomalu přibližovat. Nemohla jsem vstát na nohy a tak jsem se jen od něj odsouvala pryč.
Myslela jsem si, že je všechno nemožné, ale pak se v dálce objevil kluk, kterého jsem dobře znala. Byl to Tomáš a jeho kůň Rob. Docválali ke mě,Rob zastrašil hada a ten se odplazil pryč.
Poděkovala jsem Tomášovi, který mezitím seskočil z koně a pomohl mi zpátky na nohy.
Tomáš: ,,Nejsi zraněná.''
Já: ,,Ne, jenom trošku polekaná. Tohle už se mi jednou stalo.''
Tomáš: ,,Aha.''
Tomáš mi pomohl na koně, sedl si za mě a docválali jsme k nám na ranč. Tam už se pásla spokojená Maruška. Teď jsem nevěděla na koho mám vztek. Jestli na sebe, nebo na Marušku. Mohla jsem to předpokládat, ale kdo by mohl tušit, že první vyjížďka dopadne takto.

Pardon, že je to takhle krátký, ale dneska mam nabitej program.