Opakovala jsem s Maruškou poklonu.
Pak se stalo něco co jsem vůbec nečekala. Přijel za mnou Tom se Šárkou. Šárka jela na svém hřebci. Jmenuje se Ready. A Tom přijel na Zázraku. Nevěděla jsem, jeslti je to klisna nebo hřebec, ale možná hřebec.
Dojeli ke mě.
Šárka: ,,Ahoj, promiň, že tě tak přepadáme, ale tady Tomáš ti chce něco říct.'' Šárka Toma postrčila dopředu.
Tom: ,,No.. Ahoj. Můžeme si promluvit mezi čtyřma očima?''
Já: ,,Jasně. Pojď, u Marušky budeme mít soukromí.
Vlezli jsme do ohrady a ujistila se, že to Šárka neuslyší.
Tom: ,,Já se ti musim s něčím svěřit.''
Já: ,,Povídej.'' řekla jsem mu a usmála se na něj.
On nic neříkal. Smál se a díval se na mě. Vůbec jsem nechápala o co jde. Pak mě z ničeho nic hodil na Marušku a vylezl za mnou. Maruška se dala do cvalu. Dojeli jsme na louku. Nejprve slezl Tom a pak mi pomohl dolů.
Byl už skoro večer a tak zapadalo slunce.

I když nám oběma bylo už patnáct let tak mi Tomáš dal babu. Začali jsme lítat po louce a chytat se. Najednou Tom upadl na trávu. Bylo vidět, že to udělal schválně.