Ležela jsem na zádech a dívala se na noční oblohu.
Všude svítily hvězdy. Vedle mě ležel Matyáš. Dost tvrdě spal. Alespoň, že nechrápal. Doufala jsem,že se se mnou moc nenadřel. Bylo to tak romantické. Už jsem chtěla zavřít oči a opět usnout, ale najednou mě někdo políbil. Ten někdo byl Matyáš. Otevřela jsem oči a podívala se do jeho hnědých očí. Najednou jsem uslyšela divný šramot. Kdo by chodil do lesa tak pozdě v noci? Neřešila jsem to. Pro jistotu jsem to řekla Matyášovi. Ten to ale neřešil a snažil se mě znovu políbit. Já ho ale odstrčila. Zase ten divný šramot. Najednou se stalo něco neskutečného. Obloha se rozsvítila jako o pravém poledni. Jako kdyby na nebe vypustili miliony ohňostrojů. Bylo to velmi zvláštní.
Šramot se přibližoval. Cítila jsem jak se mi ochlazuje kůže. Běhal mi mráz po zádech. V tu dobu by se mě krve nedořezal. Dívala jsem se směrem kudy přicházel šramot. Najednou se za mnou něco objevilo. Nevěděla jsem co to je. Nebo kdo to je. Hledala jsem očima, kde je Matyáš. Nikde jsem ho nenacházela.
Chtěla jsem začít křičet, ale z mého hrdla neušla ani hláska. Vstát jsem s tou nohou nemohla. Zbývala jediná možnost. Začít se plazit.
Najednou jsem před sebou uviděla mě dobře známou postavu. Velmi mě to překvapilo. Otočila jsem se a snažila se plazit pryč. Za mnou taky někdo stál, ale nevěděla jsem kdo to je. Ale znala jsem je.
A pak mi to docvaklo. Věděla jsem kdo to je!
Kdo? Kdo?? Kdóóóó?!?!?!
Akorát nechápu tuhle část: "Už jsem chtěla zavřít oči a opět usnout, ale najednou mě někdo políbil. Ten někdo byl Matyáš. Otevřela jsem oči a podívala se do jeho hnědých očí." Ona teprve chtěla zavřít oči, ale když jí políbil, otevřela je znova. Na tohle si dávej bacha, jinak žádný chyby nevidim 